Ananda

Ananda jsou dva propojené objemy, které svým postavením zkoumají dualitu a flexibilitu prostoru. Terasa mezi nimi je přechodovým bodem, kolem nějž se dům přirozeně rozvíjí a který umožňuje nepřetržitou interakci mezi interiérem a exteriérem. Slouží jako soukromé místo pro ztišení a kontemplaci a zároveň se proměňuje ve vzdušný prostor, jenž se otevírá do okolní přírody.

Výrazná sedlová střecha nejen doplňuje architektonický výraz domu, ale zároveň se přizpůsobuje místnímu klimatu i krajině. Pro architektonickou koncepci byl zásadní stávající strom, který byl přirozeně integrován do návrhu domu, a mohl tak na pozemku zůstat. Tím vznikl dialog s okolním kontextem, v němž se odráží hluboký respekt autora i majitelů domu k přírodě.

Všechny místnosti v domě se směrem do exteriéru otevírají velkými okny, která nejenže propouštějí velké množství denního světla, ale rovněž poskytují nerušené výhledy do zahrady.

Dům Ananda je důkazem toho, že architektura dokáže zpochybňovat zavedené konvence a vytvářet prostor, jenž se neustále proměňuje. Je to místo, kde se stírají hranice mezi veřejným a soukromým a kde se terasa stává bodem propojení i přechodu.