Cihlový dům v La Elianě

Nedostatek komunitního života v ulicích lokálního urbánního modelu vedl architekty k návrhu typologie, jež se obrací dovnitř, chrání a uzavírá soukromý prostor a hledá jeho vztah k uživateli.

Pozemek je spíše delší než širší, což architekty logicky podnítilo k vytvoření lineární dispozice od severního vstupu až po terasu na jižním konci pozemku. Východní fasáda je tvořena řadou otvorů, oken a dvorkem, kudy může dům prostoupit ranní slunce. Západní fasáda je hladká a neprůhledná, vytvářející úkryt před sluncem a stínění pro okolní vegetaci.

S referencí ke zdejší zástavbě je nový dům postaven z bílých cihel. Velikost každé z nich propůjčuje objemu domu počítatelné lidské měřítko. Hmotu cihlového domu v La Elianě zakončuje „paellero“ , jakási venkovní kuchyně, typický prvek valencijského společenského života. Přimyká se k jižní terase, kterou zastiňuje lehká vykonzolovaná pergola z borovicových lamel.