Dům v San Nazzaru

Díky polygonální vnější formě a morfologii terénu působí budova jako archaická skála. Tento dojem umocňuje syrový povrch z vymývaného betonu, který vlivem zvětrávání stále více tmavne. Poněkud drsné materialitě dodávají lidské měřítko popínavé rostliny a několik malých čtvercových otvorů v obvodových stěnách.

Směrem k příjezdové cestě se dům jeví jako velice nenápadná jednopodlažní a uzavřená stavba. Jediným otvorem v této fasádě je ocelová brána ústící do vstupního dvora. Tři metry široká předzahrádka s tradiční dlažbou z přírodního kamene a se stromy propojuje dům s ulicí a prostor zdůrazňuje. Ve směru do údolí stavba dominuje panoramatu svým výrazným stupňovitým objemem.

Dům je navržen ve třech úrovních. V té nejvyšší je umístěn vstup a obývací pokoj s jídelnou a otevřenou kuchyní. Tento prostor má dvě zcela uzavřené obvodové stěny, zbývající dvě jsou kompletně prosklené a jsou orientovány jak nahoru do svahu, tak i opačným směrem.

Vstupní dvůr směrem do kopce chrání stavbu před pohledy z ulice a zároveň poskytuje obytnému prostoru dostatečné osvětlení přímým slunečním světlem. Uzavřené stěny dvorku odrážejí sluneční světlo do interiéru. V jedné z obvodových stěn se nachází exteriérové schodiště vedoucí až na malou střešní terasu, která skýtá nádherný výhled do okolní krajiny.

Obývací část s jídelnou a otevřenou kuchyní v dialogu s částečně zelenými vnitřními dvory vytváří dojem venkovního prostoru, který je dále umocněn střešními světlíky, jež neobyčejně intenzivně zprostředkovávají neustále se měnící atmosféru.

V prostředním patře jsou situovány čtyři pokoje s koupelnami. Přirozené osvětlení tohoto podlaží rovněž zajišťují vnitřní dvory. V nejnižším podlaží jsou umístěny skladovací a technické prostory, technická místnosti a také vedlejší vchod a vstup do zahrady.