K2

Z lokálních stavebních předpisů vycházel požadavek navrhnout dům se sedlovou střechou v hnědé nebo černé barvě. Takové nařízení by se zpočátku mohlo zdát jako relativně svazující, při pohledu na širší kontext zástavby je ale zjevné, že jsou takové limity logické: zástavba rodinnými domy tvoří kontrolovaný a ladný celek. Přestože je vila K2 minimalistický jednopatrový dům, mezi konvenční vícepatrové domy, které ji obklopují, velice dobře zapadá.

Jižní fasáda domu je velkoryse prosklená, v létě sluneční paprsky redukuje velký přesah střechy, v zimě je dům sluncem příjemně vyhříván. Na severní fasádě jsou pouze ty nejnutnější otvory. Energii stavba získává prostřednictvím tepelného čerpadla a solárních panelů, kterým byla věnována speciální pozornost. Tvar střechy je totiž navržen tak, aby byl vhodný pro jejich umístění, ale zároveň aby z úrovně chodníku nebyly panely vůbec viditelné. Pro architekty bylo důležité, aby byl dům technologicky plně funkční a přitom působil přirozeně, a nikoli přetechnizovaně.

Konstrukci domu tvoří z největší části dřevo, beton a eloxovaný hliník. Hliníkové rámy i dřevěné obložení jsou ponechány bez další povrchové úpravy. Dům vyžaduje pouze zběžnou údržbu. Vegetace vyroste, dřevo přivrácené ke slunci zešedne a hliník s betonem svou podobu zásadně vůbec nezmění, takže moderní vzhled domu zůstane zachován.

Vstup do domu je zdůrazněn velkým vykonzolováním střechy, pod kterým lze zaparkovat i auto. Stavba má minimalistické detaily, nemá viditelné okapy, okenní rámy jsou integrovány do obložení fasády.

Oproti klasickým nizozemským malým předsíním má vila K2 velkou vstupní halu, kde dochází k přijímání hostů, odkládání kabátů či bot, a zároveň jde o prostor, na nejž navazují všechny ostatní.