Obytná stodola v Utriai

Základním konceptem domu v Utriai je flexibilita. Jeho dispozice je jasně rozdělena do dvou zón, které – přestože jsou pod jednou střechou – slouží odlišným scénářům užívání. Větší část objemu je věnována skladování – jde o vysoký, otevřený prostor přístupný širokými sekčními vraty, jenž je ideální pro umístění zemědělské techniky.

Západní část domu se samostatným vstupem má drobnější měřítko. Díky dispozičnímu řešení, které do interiéru přivádí dostatek denního světla, se její funkce může během dne měnit: přes den může sloužit jako dílna či pracovna, večer se z ní může stát plnohodnotné obytné zázemí pro hosty s výhledem do krajiny.

Neobvyklou útulnost, jež bývá u hospodářských staveb spíše výjimkou, podporuje volba kvalitních a přírodních materiálů. Charakter interiéru formují přiznané konstrukce z lepeného lamelového dřeva, které do prostoru vnášejí rytmus a pocit tepla, čímž zjemňují industriální ráz leštěných betonových podlah. Tato kombinace materiálů vytváří estetiku připomínající loftové byty – tedy prostory, jež poskytují místo jak pro práci, tak pro nerušený odpočinek.

Velkoryse prosklená západní fasáda rámuje západy slunce, zatímco nejvýraznější prvek – střešní světlík, který přechází do vertikálního okna na severní fasádě – zajišťuje osvětlení i těch nejhlouběji umístěných částech objektu. Mezipatro tak nepůsobí jako podkroví, ale spíše jako otevřená pozorovatelna.

Navenek si dům v Utriai zachovává uzavřený, téměř tajemný charakter. Jednostranně skloněný objem je obložen jednotnou fasádou z panelů z nerezové oceli – materiálu nenáročného na údržbu, jež je trvanlivý a univerzálně použitelný. Pětatřicetiprocentní sklon střechy nejen formuje dynamickou siluetu budovy, ale zároveň díky nainstalovanému fotovoltaickému systému umožňuje její energetickou soběstačnost.