Soberrich

Architekti ze studia Marge architecten tak dostali zadáním pozemek, na němž mohl dle předepsané regulace vyrůst objekt o výšce šest a půdorysné stopě šest krát deset metrů. Vzniknout tak mohl kompaktní dům podobný těm původním dělnickým a vedle něj zahrada, na které zůstal zachován již vzrostlý strom. Rozpočet klientů byl malý, ambice však velké. Z omezených prostředků a maximálního úsilí vzešel nakonec střízlivý návrh, který díky promyšlené dispozici nabízí svým majitelům velký prostorový komfort.

Kuchyň s technickými místnostmi a jídelnou se nachází v přízemí. Strop, jenž je v části kuchyně zároveň střechou, se zvedá a prostor otevírá do mezaninu, čímž vizuálně propojuje obě patra. Dominantou kuchyně je rovněž velké okno vhodné k sezení, které směřuje na jih, a tím pádem propouští dovnitř tolik žádané odpolední slunce.

Střecha hlavního objemu má dva štíty – jeden je orientován do ulice a druhý do zahrady. Hmota mezi nimi je konstrukčně odečtena a v návaznosti na pracovnu v nejvyšším patře vytváří intimní terasu.

Dům působí konstrukčně i materiálově jednoduše zvenčí i zevnitř. V kuchyni jsou přiznané dřevěné trámy, v ostatních patrech pohledový beton a masivní obvodové stěny z izolačních bloků. Architekti se při realizaci snažili využít rovněž recyklované materiály – například sokl domu byl realizován z cihel z původních opěrných zdí, které se nacházely na pozemku, a růžové umyvadlo pochází z nedaleké zrušené továrny.

Navržený objekt může připomínat dětskou kresbu – vedle velkého zeleného stromu stojí dům se špičatou střechou, nepravidelnými okny a červeným cihlovým zdivem.