Transformovaný dům

Původní stavba neodpovídala současným nárokům na bydlení ani svým uspořádáním; například dvě ze čtyř stávajících fasád byly navrženy jako slepé, tedy bez oken, a dům působil spíše jako řadový než volně stojící objekt. Přízemí, které navazovalo na terén, bylo rozděleno na několik malých místností a koupelny byly v celém stavení situovány poněkud nelogicky. Nevhodné se zdálo i umístění garáže v rámci hmoty domu – do nějž se navíc vstupovalo přes mezipodestu schodiště –, dále orientace zahrady směrem na sever nebo příliš malý balkon, jenž byl prakticky nevyužitelný a nebyl propojen s obytnou částí domu.

Architekti v rámci rekonstrukce navrhli nahradit garáž ateliérem, umístit nový, velkorysý vstup do domu směrem z jihu a díky vhodné původní konstrukci střechy reorganizovat celé druhé patro, v němž nebylo třeba zohledňovat žádné nosné stěny. Obytný prostor je nyní propojen s rozšířeným balkonem na jižní fasádě s výhledem do zahrady, která ho obklopuje ze severu.

Kvůli omezenému rozpočtu bylo třeba přistoupit k několika rozhodnutím: jedním z nich bylo ponechat původní krov i nášlapné vrstvy podlahy. Odstraněny byly naopak parapety, díky čemuž vznikly velké otvory pro francouzská okna, která zajišťují maximální přístup denního světla do dispozic zrekonstruovaného domu, aniž bylo nutné měnit jeho konstrukční princip.

Cílem architektů bylo vytvořit pocit vertikality původní průčelní fasády. Toho docílili novým návrhem členění oken. V interiéru na tento princip navazují posuvné dveře v plné světlé výšce místnosti.

Pororoštové mříže v patře stejně jako na balkoně plní funkci zábradlí, v přízemí jsou navíc umístěny z bezpečnostních důvodů. Dřevěné okenní rámy jsou natřeny šedou barvou, budova je zateplena minerální vatou. Poněkud tvrdý dojem z fasády rebeluje proti provinčnímu okolí a je důkazem zásadní proměny domu.