Vila Jevany

Příjezd k domu vede podél horní hranice pozemku, což určilo základní koncepci stavby. Směrem od ulice je dům zapuštěn do svahu, a působí tak jako jednopodlažní, téměř neviditelný objekt. Ze zahrady se naopak jeví jako velkorysá dvoupodlažní stavba orientovaná k lesu. Její hmota vychází ze sklonu terénu i z požadavků investora na provozní uspořádání.

Vstup vede přes střešní parkoviště kryté pilovou střechou, jejíž čtyři zuby vymezují tři parkovací stání a hlavní vchod. Hrubá červená ocelová konstrukce vytváří spolu s různobarevnými automobily proměnlivou kompozici a od počátku definuje industriální charakter domu.

Centrální schodišťový prostor tvoří pomyslný trup, na nejž navazují dvě křídla – západní denní a východní noční část. Hned za vstupem se otevírá pohled na les. Nepravidelně členěné prosklení připomíná kompozice Pieta Mondriana a rámuje neustále se proměňující scenerii stromů. Přímé schodiště sestupuje do obytné části kolem oblé stěny, která změkčuje jinak striktně geometrickou hmotu stavby.

Denní zóna je otevřeným prostorem propojeným s krajinou. Červené ocelové rámy oken kontrastují se zelení lesa, syrové betonové stropy s otisky bednění doplňují bílé stěny a černé detaily. Na opačné straně domu je situována klidová část s ložnicemi orientovanými k lesu, na niž navazuje dlouhá obytná chodba zakončená přímým vstupem do zahrady.

Do okolí domu bylo zasahováno jen minimálně. Zachovány byly vzrostlé stromy i velké kameny objevené při odstraňování původního objektu. Dům nevystupuje jako dominanta, ale jako živý organismus vyrůstající z lesa. Komplementární dvojice zelené a červené podtrhuje dialog architektury s okolní přírodou a dům se stává její přirozenou součástí.