Okolní zástavbu charakterizují malé domky. Některé z nich zde stojí věky, jiné vznikly náhle v posledních desetiletích. Jejich typologie je různá, všechny však obvykle využívají lokální metamorfovanou břidlici.

Místní architekti ze studia Pablo Pita Arquitectos odmítli mimeticky napodobovat charakter místního kontextu. V průběhu návrhu hledali v typologické depuraci a formální abstrakci možnost integrace s přírodou. Tento proces koncepčně vedl k otevřenému prostoru a redukci komunikačních ploch. Vznikla stavba, která je veliká právě tak, jak její jednotlivé prostory vyžadují vzhledem ke své funkci. Ve svahu nad domem byl postaven betonový bazén, jenž se stal přirozeným místem setkáváním a na který navazuje existující žulová zeď, jež vždy definovala přirozenou cestu divokých zvířat.