Dům je umístěn nedaleko stávající budovy Parkhotelu Holzner. Koncept návrhu spočívá v hledání spojujících elementů umožňujících dialog mezi původními domy a nově vzniklou architekturou.

Základní objem domu tvoří masivní kvádr, ve kterém odečítáním hmot vznikla řada lodžií a více či méně uzavřených interiérových nebo exteriérových prostor. Severní fasáda domu je účelně uzavřenější. Ihned za ní se nachází nádraží historické renonské vlakové tratě.

Fasáda domu má drsnou zemitou cementovou strukturu. Odečítáním hmot z původního objemu vznikl nový vztah mezi přírodou a architekturou, který dává vyniknout neočekávaným výhledům na blízké či vzdálenější horizonty, jež se liší svou velikostí, proporcemi nebo hloubkou. Na střeše domu je navržena soukromá zahrada krytá pergolou. Tlusté zděné stěny byly v interiéru ručně omítnuty štukem, jenž obsahuje materiály pocházející z lokálních zdrojů. Vnitřní dlažby z terrazza a fošen dubu připomínají tradiční renonské hotely.