Dům Humo

Dům Humo je cvičením na téma dichotomie. Stojí na podlouhlém pozemku v podobě přírodní mýtiny na jihu Chile, jenž je zakončen jezerem. Z jedné strany ho lemuje řada stromů a z druhé malý potok. Koncept stavby vychází z krychle o straně jedenáct metrů, jejíž dvě stěny jsou rozpůlené a vůči sobě pootočené. Dvě vyšší fasády se otevírají dalekým výhledům na jezero a přilehlý pozemek; dvě nižší fasády jsou téměř slepé a vytvářejí krytý prostor pro vstup do interiéru.

Všechny společenské místnosti se nacházejí v převýšeném prostoru v jedné polovině objektu, zatímco soukromé ložnice jsou umístěny ve třech výškových úrovních ve druhé polovině. Hlavní esencí domu je společné sdílení, a tak dominantu přízemí tvoří dlouhý stůl z modřínového kmene, který slouží zároveň jako kuchyňská linka.

V prvním patře jsou dvě hlavní ložnice – jedna pro ni a druhá pro něj. Protilehlé dveře a společná chodba zachovávají určitou míru intimity a otevírají prostor onomu křehkému mezistupni odděleného života. Ve druhém patře se na galerii nachází otevřená pracovna, která shlíží do prostoru vysokého přes tři patra.

Interiér i exteriér jsou obloženy lamelami ze surového dřeva. Drsnost materiálu a různé odstíny šedé propůjčují domu nadčasový vzhled, který se snoubí s věčně mlhavými rány, jež daly této oblasti jméno. Klikatá cesta, spojující dva rybníčky, vede přes vstup a terasu až k potoku a dále k ohništi. Návštěvník se po ní mezi stromy dostane až k malému zálivu v hustém porostu, odkud se otevírá výhled na jezero.