Dům INOKI-YE

Ve stávajícím malém přízemním domě s oranžovou taškovou střechou žije mladá pětičlenná rodina. K domu přiléhá dlouhá úzká zahrada, která byla zastavěna zhruba z jedné osminy. Přáním současných obyvatel bylo rozšířit svůj obytný prostor o nový plnohodnotný dům, jenž by byl součástí zahrady.

Nová budova svou východní fasádou kopíruje hranici pozemku. Směrem do zahrady je kompletně otevřená. Přesah střechy vytváří dojem pravidelné obdélníkové hmoty, zatímco obytné prostory pod střechou se v úhlu směrem k jihu zužují, čímž rozšiřují prostor zastřešené terasy.

Dominantou společných prostor je stůl umístěný do středu objektu, který přesahuje z interiéru do exteriéru. Je to místo, kde se jí, čte, pracuje, a zároveň jde o místo setkávání. Hranice mezi vnějškem a vnitřkem se naprosto stírá.

Zahrada byla při návrhování ponechána ve svém přirozeném stavu. Pouze rostliny, jež musely být kvůli stavbě odstraněny, byly přesunuty na jiné místo pozemku.

Měnící se hloubkou přesahu střechy architekti nenápadně navrhli nejdůležitější a nejfrekventovanější prostor domu. Tím, že objekt postavili, vybudovali vztah mezi životem v domě a mimo něj. Tím nejdůležitějším je hranice. Ne stavba samotná.