Právě výhled na horu Nijo byl pro architekty při tvorbě konceptu zásadní. Chtěli ho do domu vtáhnout doslova s každým patrem. Proto se rozhodli maximálně využit šířku pozemku a navrhli věž, která v sobě ukrývá prostory o rozmanité výšce i ploše. Pestré vertikální členění domu činí z každého dne obyčejného života velmi komfortní a nevšední zážitek. Interiér je navržen jako velkorysý souvislý prostor s ateliérem v prvním patře a obytnými prostory v patře druhém a třetím.

Konstrukci domu tvoří dřevěné lepené desky, tuhost stavby zajišťuje mimo jiné ocelové schodiště, které vertikálně prochází celým domem. Před větrem krov ztužují diagonální vzpěry.

Dům pro hrnčíře vytváří svou figurou i urbanistickým umístěním pohledovou dominantu. Propojuje horu Nijo a město, na jednu stranu působí jako sebevědomá a dravá současná architektura, na tu druhou vytváří klidné a přívětivé prostředí pro život rodiny a soustředěnou práci hrnčíře.