Dům s dírou

Projekt začal záměrem rekonstruovat starou chalupu se stodolou v rekreační objekt pro čtyřčlennou rodinu. Záhy se kvůli špatnému stavu obou staveb, ležících v malé vsi, přikročilo k demolici a novostavbě. Tu architekti ze studia Lenky Míkové umístili téměř do stejné pozice, v jaké byla původní chalupa: usazená podélně v severním svahu, orientovaná co nejvíce na jih a zapuštěná oproti příjezdové cestě. Primárním záměrem bylo udržet i u novostavby určitý venkovský ráz a s tím protáhlou proporci a větší objem, než by s ohledem na zadání a omezený rozpočet stačilo.

Řešením je vložení prázdného prostoru, který zvolený objem vyplňuje. Na zateplený interiér domu proto navazuje venkovní krytá terasa, důležitá součást zadání, pod jednou průběžnou střechou. Terasa se otevírá až nahoru do krovu a ve štítové stěně skrz velký kruhový otvor, jenž domu dodává abstraktní tvář, velkorysost i intimitu. Na podélnou stranu terasy navazuje zapuštěné zápraží, poskytující stínění i krytou předvstupní zónu. Díky dlouhému prosklení přes roh jsou terasa i zápraží vnímány jako součást interiéru. Ten zůstává v ploše i standardu úsporný, nicméně díky průhledům, zrcadlení i částečnému převýšení prostorově bohatý.

Dispozice a materiály podporují koncept vrstvení prostorů, vnější omítku střídá dřevo, podobně jako nejintimnější prostor klubovny s krbem vložený do otevřeného přízemí. Chodba podél zápraží zůstává převýšená do šikminy v podkroví a přináší tím nepřímé prosvětlení i vizuální kontakt. Ačkoli dům zvenku působí celkem objemně, uvnitř zůstává relativně malý a kompaktní – čímž vyhovuje i majitelům, kteří ve svém druhém domově chtěli být primárně spolu, pohromadě, a blízko přírodě.