Dům TH+

Ve městě s přibližně 8,5 milionu obyvatel je vysoká hustota zástavby často vnímána jako problém. V hanojských čtvrtích tvořených spletí uliček však naopak taková struktura podporuje komunitní život založený na každodenních setkáních – společném pití čaje, drobném podnikání, dětských hrách na ulici i spontánních sousedských interakcích. Právě tato intenzivní sociální dynamika se stala jedním z hlavních východisek návrhu Domu TH+.

Vysoká hustota zástavby představuje pro bydlení řadu výzev, a to zejména nedostatek denního světla, omezené větrání a roztříštěné dispozice, které od sebe jednotlivé členy domácnosti spíše oddělují. Dům TH+ na všechny tyto limity reaguje otevřeným uspořádáním podporujícím společné trávení času navzdory své minimální šířce. Namísto zvětšování podlahové plochy hledá projekt prostorovou velkorysost prostřednictvím rozmanitosti míst, vzájemných vizuálních propojení a flexibilního využití. Sled různorodých prostor umožňuje členům rodiny vybírat si prostředí podle aktuálních potřeb, nálady i požadované míry soukromí v průběhu dne.

Přestože byl Dům TH+ navržen jako samostatný projekt, funkčně i prostorově navazuje na stávající Dům TH, který byl pro tutéž rodinu postaven již v roce 2021 na vedlejším pozemku. Oba objekty společně vytvářejí jeden vertikálně organizovaný rodinný dům, jenž se přizpůsobuje měnícím se potřebám rostoucí domácnosti. Namísto toho, aby původní budovu nahradila novostavba, přistoupili architekti k rozšíření té stávající, které rozvíjí její základní principy a umožňuje postupný růst domu při zachování jeho identity i prostorové logiky.

Vzhledem k omezené šířce pozemku a existenci společné nosné stěny nebylo možné navrhnout silné obvodové konstrukce. Nosný systém je proto založen na jediném centrálním ocelovém sloupu červené barvy, který prochází od přízemí až do čtvrtého podlaží. Tento sloup tvoří hlavní nosnou páteř domu a zároveň se stává výrazným architektonickým prvkem. Vynáší klíčové prostory – čajovnu, pokoj pro hosty, obývací pokoj i dětský pokoj – a umožňuje použití subtilnějších stěn, větších rozponů a otevřenějšího vnitřního prostoru.

Tato konstrukční strategie rovněž umožnila vytvořit větší otvory ve fasádě, světlé vnitřní atrium i účinné příčné větrání. Vrstvená prostorová organizace maximálně využívá dostupnou plochu a pojímá rozmanité funkce, jako jsou čajovna, čítárna, flexibilní obytné prostory, malá terasa nebo bar. Omezený přístup denního světla kompenzují pasivní principy návrhu: jižně orientovaná fasáda přivádí měkké a rovnoměrné světlo, zatímco střešní světlíky, perforované podlahy a vertikální otevřené prostory dostávají světlo hluboko do interiéru.

Významnou roli při utváření prostorového zážitku hraje také výběr materiálů. Jejich promyšlená kombinace zabraňuje monotónnosti a dodává kompaktnímu objemu domu estetickou bohatost, čímž posiluje jeho haptickou i vizuální kvalitu.

Součástí návrhu jsou zelené terasy a osázené plochy rozmístěné po celém domě, které zlepšují mikroklima a částečně nahrazují nedostatek zeleně v okolní zástavbě. Vedle environmentálních kvalit projekt reaguje také na sociální realitu života v hanojských uličkách. Vertikální uspořádání společných i soukromých prostor posiluje rodinné vztahy a zároveň umožňuje chvíle nerušeného soukromí. Vizuální otevřenost směrem do ulice přitom zachovává úzký kontakt s okolní komunitou.

Dům TH+ tak ukazuje, jak se mohou městské domy v Hanoji postupně vyvíjet a přizpůsobovat proměňujícím se potřebám rodiny, aniž by ztratily kontinuitu svého sociálního prostředí. Architekturu představuje jako nástroj péče, adaptability a odolnosti v podmínkách hustě zastavěného města.