Dům v oblacích

Stavba je umístěna ve shodě s územním plánem ve spodní části pozemku tak, aby se celá nacházela v příslušné funkční ploše umožňující výstavbu. S ohledem na poměrně svažitý terén bylo uspořádání domu voleno tak, že veškeré zázemí včetně garáže a apartmá pro hosty je umístěno v suterénu, s vazbou na ulici. V přízemí, které je ze suterénu přístupné schodištěm a výtahem, je umístěn byt v jediné horizontální rovině, s přímou vazbou na komfortně dimenzovanou terasu. Dům svou konfigurací umožňuje nerušené výhledy do krajiny, jak v denní/společenské zóně, tak v ložnicovém traktu.

Většina pozemku je ponechána ve své přirozené svažitosti, pouze ve vazbě na vjezd do garáže a na hlavní obytný prostor v přízemí se nacházejí terasy zasazené do svahu. Sadové úpravy pozemku navazují na přírodní charakter lokality, čemuž odpovídá volba ovocných a okrasných stromů, keřů a bylin. Většina plochy poměrně rozlehlého pozemku bude upravena jako pobytová louka.

Hmotu stavby tvoří jednoduchý plochý hranol, zasazený do terénu a orientovaný ve vazbě na okolí. Aby stavba dobře navazovala na přírodní reliéf a zbytečně nevyčnívala, je většina suterénu zapuštěna do svahu a střecha nad přízemím je řešena jako plochá. Okenní otvory obytné části domu jsou vsazeny za 1,5 metru hlubokými lodžiemi, které dodávají intimitu interiéru a zároveň umožňují přímý výstup do venkovního prostředí ze všech obytných místností domu.

Dům má železobetonovou nosnou konstrukci, kombinovanou s cihelným nosným a výplňovým zdivem. V hlavním obytném prostoru ji doplňují ocelové sloupky. Stavba je řešena jako jeden dilatační celek s celou nosnou konstrukcí uvnitř, pod zateplením. Nosná konstrukce je přiznaná a spoluvytváří interiér domu.

Fasáda domu je řešena kombinací kontaktního zateplení s hladkou broušenou omítkou a sendviče s povrchem pohledové železobetonové moniérky.

Prosklené výplně otvorů jsou bezrámové, v kombinaci fixních, otvíravých a posuvných polí. Vždy na celou výšku místnosti, bez parapetu a nadpraží. Střecha domu je plochá, s povrchem kameniva v kombinaci s extenzivní vegetací.

V interiéru se uplatňuje pohledový železobeton na stropech a schodišti. Většina stěn je omítaná hladkou sádrovou omítkou. Podlahy jsou tvořeny ručně hlazenými cementovými stěrkami. Všechny povrchy v koupelnách (podlaha, stěny, strop) jsou obloženy skleněnou mozaikou. Interiérové dveře jsou provedeny na celou výšku místnosti a se skrytou zárubní. Obdobným způsobem jsou řešeny dveře vestavných skříní. Povrch dveří i skříní tvoří dubová dýha ponechaná záměrně ve své přirozené struktuře i barevnosti. Kuchyňská linka je bíle lakovaná.

Primární zdroj energie pro topení a chlazení je tepelné čerpadlo země/voda. Energii získává z trojice vrtů hlubokých 130 metrů. Vytápění domu zajišťuje podlahové topení, chlazení je řešeno aktivací betonového jádra umístěnou v železobetonové stropní desce nad nejvyšším podlažím. Dům je koncipován jako tzv. inteligentní, elektronický systém řídí veškeré technologie v domě a umožňuje jejich ovládání z domu či na dálku.

Otázky pro Martina Klimeckého

Jak se díváte na stavění domů, v nichž jsou veškerá média, ovládání dveří, světel, zastínění a další automatizované prvky řízeny na dálku?

Pokud se tyto technologie neužívají samoúčelně, pak zřejmě mají své opodstatnění. Mají-li současné domy – stejně jako třeba automobily – obstát, jsou tak složité, že se bez ovládání počítačem už vlastně ani neobjedou.

Konkrétně dům v Herolticích je velký a bylo by špatně začít topit až ve chvíli, kdy vám bude zima, a naopak chladit, až bude horko – je dobře, že na to za vás myslí počítač… Dům se například snaží využít přednosti železobetonu, tedy jeho velké akumulační setrvačnosti, a proto potřebuje, aby se myslelo dopředu. Toto umí počítač lépe nežli lidé… Na druhou stranu nic z toho, co jsme zde použili, není zas tak neobvyklé – jde o stejné technologie, které se u současných občanských staveb používají již docela běžně, jen jsou „zmenšené“ v měřítku rodinného domu. Specifický je zde ale fakt, že vlastně veškeré technologie jsou neviditelné – a taky neslyšitelné – a to bylo pro klienta důležité. Dům například nemá prakticky žádnou vzduchotechniku a obešel se zcela bez klasické klimatizace. A aby to fungovalo, šlo to zase jen díky počítačům.

Nepozbývají takové stavby lidský rozměr? Je to z vašeho pohledu architekta správná cesta do budoucnosti v závislosti na tezích o udržitelnosti?

Téma udržitelnosti a plýtvání mne určitě zajímá. V případě Heroltic právě tyto technologie umožnily, aby byl dům docela pokorný – k provozu spotřebuje primární energie spíše jako velký byt nežli jako velký rodinný dům.

Já určitě nejsem nekritický zastánce všeho nového, při projektování jsem byl spíše tím opatrným a konzervativním a občas pak i trochu krotil představy stavebníka a projektanta elektroinstalací.

Počítali jste s klientem návratnost investic do tepelného čerpadla a jak to v současnosti ekonomicky vychází?

Samozřejmě, rozhodnutí o zdroji energie se projektovalo s kalkulačkou v ruce, investora zajímala tvrdá data. Podle propočtů vycházela návratnost investice do tepelného čerpadla i s geotermálními vrty pod deset let. Velmi pomohlo, že tento zdroj umožnuje chlazení domu se zcela minimálními náklady. Nicméně na to, jak to skutečně dopadlo, bude nutné si ještě nějaký čas počkat, stavba je nová a na hodnocení je přece jen brzo.