Na plechárně v Kóbe

Parcela se nachází na okraji rezidenční čtvrti rozprostřené na svahu hory Mt. Rokko v Kóbe. Svah je tak prudký, že nebylo možné přijet na místo s těžkou technikou ani vrtnou soupravou. Nezbývalo, než ručně odkopat základové plato o rozměrech 13,5 × 3,5 metru a dodržet přitom dostatečný odstup od stávající podpěrné zdi a sedlé zeminy. Vzhledem k místu a jeho topografii si však budoucí uživatelé domu nemuseli dělat starosti, že na ně bude zvenku někdo koukat. Proto je přízemí, kam není odspodu vidět, úplně prosklené. Tím jsme pustili krajinu a město dovnitř a vytvořili poloveřejný prostor, takzvaný LDK (living, dining, kitchen), doplněný o toaletu pro hosty. Prostor je natolik variabilní, že klidně unese nejen posezení s přáteli, ale třeba taneční večírek nebo odkládání bicyklů.

Prostory, jež vyžadují vyšší míru intimity, zejména ložnice, koupelna a úložné prostory, jsme umístili do patra. To má archetypální podobu běžného stavení, jen vyzdviženého o patro výš. Zvolená forma pomohla domu navázat vztah s okolím, tedy hlavně se stavbami se sedlovou střechou. Výškově i hmotově jsme se také drželi okolních proporcí. Z důvodu dobrého příčného provětrávání patra jsme umístili otvory symetricky na obě strany. S ohledem na tepelný komfort jsme v přízemí nainstalovali podlahové topení s akumulací využívající noční proud. Ba co víc, v patře jsme do podlahy položili infračervenou topnou fólii. Připočteme-li ještě akumulační schopnost podlahové desky v přízemí, kterou přes den prohřívají sluneční paprsky, obyvatelé mají zajištěný dostatečný tepelný komfort.

V létě naopak balkony a okapní přesahy střech fungují jako slunolamy. Když je nejhůř, stačí otevřít okna a čerstvý vánek, který proudí po svazích Mt. Rokko, přinese dovnitř chladivý vzduch.

Ocelovou rámovou konstrukci jsme akceptovali na přání klienta. Jelikož jsme se na téhle specifické parcele mohli spolehnout jen na sílu lidských paží, jako hlavní stavební prvek jsme použili ocelové profily, tzv. íčka. Ostatně každý jednotlivý kus stavebního materiálu byl omezen celkovou vahou sta kilogramů, protože těžší by sem nikdo nepřinesl.

K zabezpečení horizontální stability, kterou narušoval velký otvor pro schodiště mezi podlažími, byly po celém obvodu budovy položeny na vykonzolované balkony ocelové pláty o tloušťce 4,5 milimetru.

Na základě pečlivého pozorování místa jsme došli k jednoznačnému závěru, že sem patří dům s proskleným přízemím, otevřenou dispozicí a vysokým stropem. Jelikož jsou na dramatickém úbočí hory rozesety různorodé domy a zdejší společenství tvoří lidé různých generací, doufáme, že se nám podařilo navázat s místem přiměřený vztah – jak s ohledem na okolí, tak s výhledem na město.

Všechno jsme přinesli – rozhovor s Yo Shimadou

Komu dům patří a jaké je jeho povolání?
Klient je můj kamarád z univerzity, je mu přes čtyřicet a profesí je grafik. Ale poté, co prošel zážitkem s navrhováním a stavbou svého domu, se rozhodl, že se stane realitním poradcem.

V domě bydlí, nebo mu slouží jako weekend house?
Normálně tam bydlí.

Jaká byla klientova představa o domě, když za vámi poprvé přišel?
Chtěl dům, kde plánoval žít sám. Toužil po vlastní ložnici a koupelně. A chtěl obytnou zónu, kde by mohl pařit s kamarády, pouštět si muziku, parkovat kolo…

Jak dlouhá byla fáze navrhování?
Trvala déle než rok.

Proč tak dlouho?
Klient zaprvé neměl dost peněz, takže jsem musel přijít na něco jednoduchého a dostupného. A zadruhé jsem vzhledem k obtížně přístupné parcele musel vymyslet takový postup, aby se tam dal veškerý stavební materiál dotáhnout rukama.

Nabízí se otázka týkající se ceny. Mohl byste ji porovnat s obvyklou cenou podobných domů v Japonsku?
Dům stál devatenáct milionů jenů. Je to nesrovnatelně méně, než kolik činí obvyklá cena. I domy, které si říkají nízkorozpočtové, přijdou na pětadvacet až třicet milionů jenů (1 japonský jen je 0,18 Kč, 19 mil. japonských jenů je tedy 3,5 mil. Kč, pozn. red.).

Říkáte, že jste místo pozoroval. Jak? Seděl jste na svahu v tichosti dlouhé hodiny?
Chodil jsem tam v různých denních dobách, během všech ročních období.

Navrhl jste už více domů na prudkých stráních s nádherným výhledem. Co tady bylo jiného?
Opět musím připomenout, že tady bylo nezbytné spoléhat se jen na sílu lidských paží. A nikde jinde jsem neudělal úplně otevřené přízemí a hodně uzavřené patro. Obezřetně jsem přistupoval k souhře s okolím, snažil jsem se ho brát v potaz, ale nechtěl jsem se jím nechat zcela omezit. Ostatně o tom hovořím ve zprávě k domu.

Stavba je možná i reminiscencí na práce Jeana Prouvého – Maison Tropicale. Domy na nohách, z prefabrikátů, do francouzských kolonií v Africe. Jde o vědomou inspiraci?
Nikoli, ale už se to ke mně doneslo. S jistou podobností mohu souhlasit. Tedy aspoň myslím…

Na stavbu jste nosili nejen ocel, ale i skleněné tabule. Rozbili jste nějaké?
Nerozbili. Tabule nesli vždycky čtyři chlapi.

Je sklo nějak speciálně upraveno, aby nemělo přílišné tepelné ztráty, respektive zisky? Jde o dvojsklo, trojsklo, plnili jste ho argonem?
Nic takového jsme použít nemohli, ať už kvůli nákladům, nebo hmotnosti. V současnosti ho před přehříváním chrání 1,2 metru široké venkovní markýzy, se zimou si musí poradit podlahové topení.

Můžete hospodaření s teplem, respektive vytápění popsat podrobněji?
V noci lze v Japonsku spotřebovávat elektrickou energii levněji. Tepelná akumulace takovou elektřinu využívá a vyhřívá podpodlahové topné panely, které pak sálají do betonové desky. Přes den tuto úlohu plní slunce, které na podlahu svítí. Takže podlahu vyhřívá elektřina i slunce zároveň. V zimě je elektřina zapínána automaticky a vyhřívá akumulační systém po celou noc až do rána.

Jakou povrchovou úpravou prošla venkovní kovová fasáda v patře?
Je to klasický galvanizovaný ocelový vlnitý plech. Z vnitřní strany opatřený tepelnou izolací.

Někdo může namítat, že skleněná stěna koupelny neposkytuje příliš soukromí.
Chtěl to tak klient?
Vzhledem k tomu, že dům obývá pouze on, nemá s tím problém. Celé patro považuje za privátní prostor, a navíc si přál, aby mohl z vany sledovat televizi.

Přece jen – bylo vám něco inspirací? Nějaký dům na podobně složité parcele?
Ukrajinská sila, obytné domy v Queenslandu v Austrálii, fotky nádrží od Bernda a Hilly Becherových…