Nepojmenovaný dům

Primární nosnou konstrukci stropu tvoří systém příčných a podélných trámů o větším průřezu. Ty definují půdorysnou plochu hlavních místností. Výrazový prvek v jednotlivých prostorách pak tvoří menší trámky o tloušťce jedenáct centimetrů s velice malými roztečemi. Na samotnou desku pak zbývá tloušťka pouhých osm centimetrů.

Výraznou střešní konstrukci podpírá pouhých devět pilířů rozmístěných po vnějším obvodu domu s výjimkou jednoho, který se objevuje uprostřed obytného prostoru a v obrácené poloze, což mu dodává symbolický charakter. Tento pilíř vymezuje vstup do domu a určuje hranici mezi soukromým a společným prostorem.

Celý návrh využívá minimálního počtu rozdílných prvků. Nejinak je tomu i u výplní otvorů. Všechna okna mají stejný rozměr a opakují se, nehledě na vnitřní využití prostor. Okna jsou zdvojená pouze v místech obytného prostoru, kde je žádoucí co nejintenzivnější kontakt se zahradou. V prostoru kuchyně je rytmus přerušen kruhovým otvorem, záměrně zvoleným k doplnění kompozice západní fasády.

Všechny materiály jsou použity v surovém stavu a hledají vzájemný dialog. V pohledovém betonu jsou patrné výrazné otisky dřevěného bednění, dřevo v interiéru není nikterak barveno ani lakováno. Omítku fasády tvoří červeně pigmentované vápno, jehož tón se mění v závislosti na přirozeném světle a vytváří kontrast s betonem. Tím je docíleno jasného odlišení primární a sekundární konstrukce.

Navenek jsou patrné tři subtilní objemy, které vystupují ze střechy. Jde o střešní světlíky, jež umožňují přístup přirozeného světla do interiéru domu. Naopak dva masivní prvky na jižní a východní fasádě, mířící směrem dolů, fungují jako svody dešťové vody ze střechy.