Terén pozemku je svažitý. V celé své délce klesá o půl patra, čehož využila architektka Daniela Polubědovová, autorka stavby, pro umístění technického zázemí domu a garáže s přímým vjezdem z ulice. Díky tomu mohla být hlavní obytná část domu umístěna na téměř nejvyšší části pozemku.

Směrem do ulice je zachován lokální charakter zástavby. Dům je situován blíže ke komunikaci a z převážné části je v těchto místech ponechán bez oplocení. V souladu s okolní krajinou volili autoři přírodní materiály a barvy. Fasádní obklad zrezivělým plechem s jemnou vlnkou podporuje ladnou křivku stavby, zahradní pergola z dřevěných trámů kopíruje zvlněný tvar skleněné fasády a vytváří pomyslnou řasu nad „otevřeným okem“ domu. Ve vstupní části bylo nutné podpořit intimitu domu určeného k bydlení, a tak zde vznikla poměrně uzavřená fasáda s minimem oken. Obytný prostor s kuchyní a ložnice jsou orientovány do zahrady. Všechny místnosti nabízejí přímý výstup na terasu s působivým výhledem na přilehlý les.

Zelená střecha, divoká zeleň okolních trav, hustý porost bambusů a rezavé roxorové tyče navrženého plotu dotvářejí kombinaci barev, která odpovídá měnící se barevnosti okolní krajiny. Přírodní motivy se promítly do vybavení interiéru nejen při volbě materiálu a barev (staré dřevo, přírodní kámen, dřevěné masivní fošny, odstíny světle zelené, blankytně modré nebo temně zelené), ale i v tvarosloví interiérových detailů. Madla, kliky i kladky na topných tělesech v koupelnách byly speciálně odlity z hliníku do forem vyrobených z tvarů v okolí nasbíraných klacíku, lístků a dřevěných špalíků.

Velikou pomocí a výhodou při realizaci domu byla nezvyklá zaujatost a nadšení investora pro experimenty a jeho technické možnosti takto náročnou výrobu uskutečnit.