Malý venkovský dům

Nástroje územního plánování mohou lokální tvarosloví často ohrozit a to pak vede ke znehodnocení místních lidových staveb. I to je případ pozemku ve španělské vesnici Ojacastro, na němž dle územního plánu může stát až třípatrová budova, která ničím nezapadá do urbanistického rázu tak malého sídla.

Vytříbený cit a pevně zakotvené hodnoty majitelů pozemku spolu s ochotou místního stavebního úřadu nakonec předešly degradaci a nenávratnému poškození historických kvalit dané vesnické části, k nimž by mohlo dojít slepým následováním platného územního plánu.

Interiér nového domu je koncipován jako jeden velký obytný kus nábytku: do kamenných zdí je vestavěna celodřevěná konstrukce. Malá zastavěná plocha domu vyžaduje, aby se vše odehrávalo v jednom otevřeném a chytře využitém prostoru. Skládací nábytek, ze stěny vyklápěcí postel, kuchyň ukrývající skříň, úložný prostor i domácí spotřebiče – vše je schováno v tlustých zdech, avšak vždy připraveno k použití. Obývací pokoj se snadno přemění v jídelnu a poté v ložnici.

Konstručně byly zachovány původní kamenné zdi, které byly pouze dodatečně vyztuženy. Recyklovány byly i střešní tašky. Nenávratně poškozený dřevěný krov byl nahrazen obdobným, vyrobeným z lepených dřevěných trámů.