Can Tomeu byl původně obydlím sloužícím zemědělcům, kteří se starali o přilehlé hospodářské budovy a pole. Když zemědělci z oblasti odešli, opustěná budova začala chátrat a měnit se ve zříceninu, z níž zbyly pouze obvodové zdi. Nehledě na špatný stav zůstával dům na seznamu kulturních památek a při rekonstrukci bylo nutné počítat se zachováním všeho, co z něj ještě zůstalo.

Nový projekt řeší sanaci stávající stavby a zvětšení domu přístavbou zhruba o 30 procent původního objemu. Během realizace se ukázalo, že původní zdi, které se kvůli chybějícímu krovu zachovaly v pouhých segmentech, jsou ještě v horším stavu, než se předpokládalo. Architekti se rozhodli svázat původní zdivo ocelovou sítí zevnitř, vytvořit novou železobetonovou konstrukci z interiéru a ztužit původní zdi železobetonovým věncem. Původní základy domu si vyžádaly značné prohloubení a nové dobetonování. Konstrukční beton zároveň architekti využili pro novou nástavbu a zvětšení objemu původní stavby o jedno patro.

Vstup do domu je převýšený a tvoří ústřední prostor celého objektu. Po pravé straně se ve dvou patrech nacházejí tři pokoje, každý s vlastní koupelnou, a v rozšířené části vlevo je kuchyň s jídelnou a obývacím pokojem. Okna jsou dřevěná, keramická dlažba v interiéru evokuje středomořské klima.

Na obytný prostor, který je s exteriérem propojen velkými okny, navazuje nově vybudovaný protáhlý bazén, jenž přirozeně vytváří místo k setkávání.