Casa Alba II

Souvislá zeď vymezuje a obklopuje celý dům. Zajišťuje soukromí a zároveň mu v kontextu okolní zástavby propůjčuje střídmý výraz. Je mírně vyvýšena nad terén a působí jako přesně definovaný objem, který se zdánlivě vznáší – je zároveň přísná i éterická. Její zakřivená geometrie sleduje hranici rohového pozemku a přivádí do interiéru nepřímé denní světlo.

Dům se otevírá směrem do dvora a dispozicí zajišťuje optimální oslunění. Vnitřní uspořádání se rozprostírá na jediném podlaží podél centrální osy, jež odděluje veřejnou část domu od té soukromé. Obytný prostor, jídelna a kuchyň jsou plynule propojeny a tvoří jeden celek. Na severní straně je situována galerie, která zprostředkovává vztah mezi interiérem a krajinou a během letních měsíců poskytuje stín. Na jižní straně zeď ustupuje kontemplativnímu patiu, díky němuž je možné objekt skrz na skrz provětrat.

Dům je postaven téměř výhradně z pohledového betonu a tím zdůrazňuje materiálovou i konstrukční jednoduchost. Systém nosných trámů vytváří jasný rytmus ve směru sever–jih a definuje půdorys, zatímco obvodová stěna celý koncept sjednocuje. Tmavé podlahy a vestavěný nábytek zdůrazňují výraz pohledového betonu a umocňují vzájemné působení materiálu, světla a okolní krajiny.