Dům F

Dům F nyní stojí na jednom z posledních volných pozemků. Nachází se vedle pomerančového háje za dlouhou bílou zdí. Lokální regulativy ochranářské povahy stanovují velice přísné podmínky pro nově vznikající architekturu a téměř vědeckým způsobem předurčují polohu, velikost i proporce otvorů hlavní fasády.

Architekti z ateliéru XSTUDIO si uvědomovali, že okolní kontext nabízí řadu proměnných, které je sice třeba respektovat, ale zároveň je potřeba z nich vycházet při tvorbě nové architektury, jež má vznikat ve svém vlastním čase a na svém vlastním místě. Protože jen tak se dokáže historie městského kontextu propsat do aktuální vrstvy. Dům F vychází z rozměrů přesně daných prolukou a nabízí hlavní fasádu jako radikálně bílé plátno. Je to záměrně strohý dům, který se může do ulice otevřít, anebo právě naopak.

Uvnitř má Dům F volnou dispozici, což se projevuje na zadní fasádě. Stavba je výsledkem hluboké reflexe myšlenky obývání různých prostor v různém čase s různými scénáři. Je to dům pro pár, v němž se uživatelé mohou rozhodnout, zda se zapojí, či nezapojí do veřejného života v sousedství, zda se otevřou, nebo uzavřou před okolím. Dům F je bydlením i přístřeším.

Stavba je funkčně uspořádána kolem dvou generovaných venkovních prostor: centrálního dvora, do něhož ústí schodiště a pokoje, a druhého dvorku v zadní části pozemku, který vytváří velkou plochu pro zahradu s orientací směrem na jih. Díky tomu architekti vytvořili vnitřní svět kolem dvou vnějších, jež podporují vizuální vztahy na různých úrovních a jsou schopny pojmout exteriér jako součást domu.

Definovanou funkci mají jen ty místnosti, u kterých je to bezpodmínečně nutné. Ty ostatní jsou ponechány jako volné prostory různých měřítek, jež se otevírají směrem ven nebo dovnitř nebo obojí. Omezená paleta materiálů se pohybuje v rovnováze kontrastů studeného a teplého: betonové podlahy a stropy, bílé stěny a přírodní borovicové dřevo. Výsledkem je střízlivé prostředí, které chce být zabydleno svými uživateli a teprve poté se stane domovem.