Modřínový dům s ateliérem

Trojce objektů, tedy dům, ateliér a rozestavěný dům pro hosty, je zasazena do přirozeného závětří zvlněného úpatí kopce. Jejich jednoplášťové šikmé střechy logicky sledují tvarování okolního terénu a vytvářejí vizuálně dynamický pohyb, jenž všechny tři objekty pomyslně spojuje.

Modřínový dům je velkými okny a důmyslnými průřezy ve fasádě, do kterých jsou umístěny terasy, orientován směrem ke klíčovým pohledům na záliv, jezero a přilehlý svah. Jednoduchému a silnému konceptu odpovídá i volba použitých materiálů: vlnitého hliníkového plechu a obložení modřínovým dřevem, jež zdůrazňuje lichoběžníkový tvar domu.

Ateliér je na rozdíl od ostatních dvou budov vyvýšen na kůlech, čímž na severovýchodní straně získává maximální možný výhled. Zároveň se tímto řešením eliminovaly výkopové práce. Platformu na kůlech pojali architekti sochařsky pomocí ocelových sloupů a příčných vzpěr, které se hravě klikatí pod budovou.

Díky tomu, že se dům ve své hmotě přizpůsobil terénu, mohl být jeho vnitřní prostor formován volněji. Interiér je vnímán jako otevřený plynoucí prostor doplněný menšími uzavřenými místnostmi zapuštěnými tam, kde je to třeba. Ty pak vytvářejí zajímavé vyhlídkové platformy na různých výškových úrovních. Otevřená centrální hala s plnou výškou se vizuálně táhne celým domem a tvoří jediný racionálně narýsovaný bod.

Modřínový dům je volně inspirován ranými pracemi Franka Gehryho i fluidním prostorem a geometrií domu s ateliérem Rona Davise. Podobně jako Davisův ateliér i modřínový dům uvnitř využívá jednoduchou materiálovou paletu – dřevo, sádrokarton a beton –, která vymezuje základní prostor, v němž posléze pohyblivé kusy nábytku určují konkrétní děje. Truhlářské prvky si navrhl a vyrobil sám klient – především úložné prostory, schodiště a další drobný nábytek.